Mineralogie Pacovy hory

Díky selským lomům (těžba vápence), otevřeným na jižním svahu, byla Pacova hora mineralogicky studována již v 19. stoletím. Prokázalo se tu neobyčejně pestré zastoupení minerálních asociací a je nesporné, že je Pacova hora pozoruhodná zejména množstvím minerálů popsaných v rámci jedné lokality. Dnes je jich známo více než padesát (viz. tabulka), z toho více než jedna třetina byla nalezena v Chýnovské jeskyni. Význam naleziště vysoko překračuje měřítko regionu. Mineralogické bohatství je důsledkem opakovaných metamorfóz skupiny hornin různého petrografického a chemického složení, které vyvolaly hned několik odlišných procesů mineralizace.

V současnosti probíhají další speleologické výzkumy, při nichž je věnována pozornost jak mineralogickému a chemickému složení jeskynních sedimentů (mineralogicky zajímavé jsou především klastické sedimenty), tak horninám a křemenným žilám, ve stěnách a stropech chodeb.

Minerály obsažené přímo ve vápenci nejen často ovlivňují zbarvení stěn jeskyně, ale nerosty v mnoha případech vyplňují tektonické poruchy hornin (palygorskit, křemen, chalcedon). Protože koroze vápenců pod hladinou podzemního potoka i nadále pokračuje, zůstávají na stěnách vypreparované formy odolnějších minerálů = selektivní koroze. Útvary z křemene, chalcedonu nebo palygorskitu visí ze stropů chodeb (zejména v trvale zatopených prostorách jeskyně) a na pohled připomínají opravdové záclony. Z minerálů tvořících výplně tektonických poruch ve vápenci jsou nejzajímavější křemenné žilky s světle šedohnědým až béžovým, mastně lesklým scheelitem. Za zmínku stojí i silně sloupcovité porfyroblasty diopsidu s tremolitem, nacházené zejména v jeskynních sedimentech aktivního toku.

Lom v jz. svahu Pacovy hory je založen v komplexu poloh krystalických vápenců až dolomitů, amfibolitů, kvarcitů a muskovit – biotitické pararule.

Až téměř 10 centimetrů mocné zeleně zbarvené polohy peraluminických vápeno - silikátových hornin (chudé křemíkem v dolomitickém až kalcit - dolomitickém mramoru), jsou asi mineralogicky nejpozoruhodnější. Minerály obsažené v těchto polohách jsou bohaté hliníkem – růžový chromitý korund (až 7 mm velké agregáty), spinel, kyanit, zoisit, anortit, zelený Cr – muskovit (dříve označován jako damourit) a tmavě šedozelený stébelnatý pargasit, po Kašmíru druhý nález tak hliníkem bohatého (až 20,4% hmoty Al2O3) pargasitu na světě, v doprovodu drobnozrnného červeného rutilu. Na 2. etáži lomu v nadložní části karbonátového souvrství byly zjištěny i projevy mineralizace typu tzv. alpských žil v amfibolitech.